První týdny v naší třídě byly ve znamení poznávání, objevování, společného tvoření, ale také učení a práce.
Hned od prvních dnů jsme si povídali o tom, jak se chceme v naší třídě cítit, co se nám líbí, co nám naopak vadí a co potřebujeme k tomu, aby nám spolu bylo dobře. Pomocí společného brainstormingu a situací, které přirozeně přinášel každodenní život ve třídě, začala postupně vznikat naše třídní pravidla – tvoříme je společně podle toho, co opravdu potřebujeme.
A začalo také naše putování za Tajemstvím starého stromu. Děti pojmenovaly naše dva hlavní průvodce – vílu Aničku a skřítka Vildu. Společně s nimi prostřednictvím pohádek poznáváme další obyvatele našeho kouzelného paloučku a objevujeme příběhy, které nám pomáhají přemýšlet o přátelství, vzájemném respektu, spolupráci i o tom, jak se k sobě chováme.
Naše třída se tak pomalu proměňuje v malý kousek lesa – naši společnou mýtinku, kde se učíme, tvoříme, objevujeme a společně hledáme tajemství starého stromu.
Během prvních dnů jsme se samozřejmě pustili také do školní práce. Nejprve jsme si začali připomínat a upevňovat učivo z prvního ročníku, abychom měli pevné základy, na kterých můžeme postupně stavět učivo nové.
V českém jazyce čteme, procvičujeme hlasité čtení a v písankách jsme se pustili do psaní písmen, jejich spojů i slov. Při práci se zároveň učíme používat různé úrovně hlasu. Už dobře známe „hlas semínka“ a „hlas skřítka“, které nám pomáhají pracovat tak, abychom se navzájem nerušili.
V matematice si připomínáme a procvičujeme především počítání do 20. V prvouce jsme se věnovali škole, jejímu okolí a také bezpečnému chování v dopravních situacích.
Nezapomněli jsme ani na pohyb a společné zážitky. Při seznamovacích a pohybových hrách se učíme spolupracovat a lépe se poznáváme, v tělocviku jsme si užili například Škatulata. Při přednášce Zdravé tělo jsme si zase povídali o tom, jak předcházet úrazům a jak chránit své zdraví.
Za první dva týdny jsme toho tedy stihli opravdu hodně. Poznáváme se, učíme se spolupracovat, tvoříme pravidla, opakujeme, učíme se nové věci, hrajeme si a postupně si vytváříme místo, ve kterém nám může být společně dobře.
Máme za sebou teprve první kousek naší společné cesty.
A jsme zvědaví, co všechno při našem putování za Tajemstvím starého stromu ještě objevíme.